Naše názory

Měly by se trestné činy proti životu trestat přísněji?

| JUDr. Tomáš Sokol | Kategorie Trestní právo

Měly by se trestné činy proti životu trestat přísněji? 

NE.   Právní teorie i praxe vnímá trest jako prostředek individuální represe a individuální a generální prevence. Individuálně má postihnout pachatele a současně jej odstrašovat od spáchání dalšího trestného činu. Generálně má odstrašovat všechny ostatní v podstatě se stejným efektem. Osobně mám k této teorii jisté výhrady či přesněji pochybnost o její úplné správnosti. V řadě případů trest nepůsobí ani jako individuální ani jako generální prevence, nicméně žádné exaktní údaje v tomto směru neexistují. Zcela jistě ovšem trest působí i jako cosi spíše iracionálního, neboť vědomí o tom, že protiprávní jednání bylo potrestáno, je za normálních okolností, (právní stát) společností zřetelně velmi pozitivně přijímanou informací a naopak, přesvědčení, že stát není schopen účinně postihovat a tedy trestat trestnou činnost, působí jako silný destabilizující faktor. Do jaké míry se do konkrétního trestu, případně jeho výše promítá jedno, druhé a třetí asi není schopen nikdo exaktně určit. Jisté je, že výše trestů je nastavována tak, jak je společenská škodlivost jednotlivých trestných činů vnímána. A samozřejmě do určité míry i v návaznosti na aktuální četnost výskytu jednotlivých trestných činů.

   Mělo by jít o více méně racionální úvahu. Logicky tedy i oprava nastavení výše trestů by měla být také výsledkem racionální úvahy zakončené závěrem, že daný stav nevyhovuje zdůvodněním proč.  Rozhodnutí o potřebě zpřísnění trestní sankce tedy má smysl za předpokladu, že primárně budu definovat, jaký je současný stav a co mohu očekávat od jeho změny, v tomto případě zpřísnění trestní sazby. 

   Obdobně tomu je i při srovnávání výše trestu za různé druhy deliktu.  Především je ovšem třeba poznamenat, že vámi užitý pojem „objevují se názory“ z mého pohledu není sdělením o tom, že by systém vykazoval nějakou chybu. Názory má kdekdo, jde o to, zda jde o názor informovaný a odborníka, protože jde zcela určitě o odbornou otázku, byť s politickým vyústěním, anebo názor někoho, kdo ve skutečnosti nemá názor, ale pouze pocit. Nadto zcela nepodložený. Že by se „objevoval názor“ v relevantní podobě, například z úst odborníků či alespoň v odborných časopisech jsem nezaznamenal. Co si myslí ti ostatní, kteří ve skutečnosti nemyslí, je možná důležité z politického hlediska, protože jde o voliče, ovšem z hlediska odborného to je bez významu. 

    Velmi neurčitý je pro úvahu o možném zpřísňování trestů pojem „trestné činy proti životu“. Sem patří na jedné straně úkladné vraždy, na druhé straně usmrcení z nedbalosti při dopravní nehodě. Osobně se domnívám, že přísné tresty za nedbalostní trestné činy v dopravě nepřinesou vůbec nic prostě proto, že s výjimkou hrubých nedbalostí, které balancují na hraně nepřímého úmyslu, jde o jednání, kde jsou pachatelé potrestání už následkem jako takovým. Zbytek dorazí justice zcela dostatečně za pomoci stávajících trestních sazeb. V případě úmyslných ublížení na zdraví včetně vraždy nemám pocit, že by si kdokoliv, soudce včítajíce, stěžoval na nějaké omezující limity v trestních sazbách. Nezaznamenal jsem ovšem ani stesky na příliš mírné tresty či příliš přísné tresty u pachatelů rozsáhlých podvodů nebo daňových úniků. Naopak jsem spíše zaznamenal některé názory, že by se v této oblasti měly tresty ještě zvýšit. Vzhledem k tomu, že role trestu v trestním právu je, jak výše píši, zatím ne zcela doložená, a vzhledem k tomu, že nikdo nepřišel s nějakým srozumitelným poukazem na problém, který by činily nízké sazby trestů těm, kteří zavinili něčí smrt, nedomnívám se, že by se mělo to, co uvádíte jako trestné činy proti životu, trestat přísněji.

JUDr. Tomáš Sokol

(Shora uvedený text je odpovědí zaslanou na otázku Lidových novin v anketě Právní barometr, která byla zveřejněna příloze Právo a justice Lidových novin dne 17.10.2016)