Naše názory

JUDr. Tomáš Sokol

Tomáš Sokol: U Zemana kritizujeme, jinde tleskáme. I Milostivé léto je znásilněním práva

Fakt, že desetitisíce dlužníků v exekuci jsou pro stát problémem, namnoze se skutečně pohybují v šedé ekonomice a v důsledku toho dochází kromě jiného i k značným daňovým únikům, je nepopiratelný. V tom nelze než souhlasit s tvrzeními obsaženými v článku „Exekutoři v rámci Milostivého léta zastavili 42 tisíc případů. Čísla jsou zkreslená a neúplná, namítají kritici“. Ale…

Poněkud horší už to je s výsledkem akce nazvané Milostivé léto, která je hlavním tématem článku. Nejen exekutoři, ale odborná veřejnost, alespoň pokud je mi známo, celou akci hodnotí jako fiasko.

Nutno přiznat, že takováto akce je unikum, neexistuje nic podobného a srovnatelného, takže je obtížné přesněji definovat úspěch a jeho opak. Každý si to může vykládat po svém a třeba tvrdit, že i jen čtyři dlužníci, kterým bylo umožněno zaplatit jistinu a zbavit se exekuce jsou úspěchem.

Mnohem pozoruhodnější jsou ale dvě zcela nesporné skutečnosti, o kterých nikdo nemluví. Dokonce bych si troufl tvrdit, že před nimi všichni, co o věci něco vědí, zavírají oči anebo alespoň drží ústa. Oč jde?

A rozhodnutí soudu neplatí

Především asi nebude sporu o to, že pokud má někdo na to, aby naráz zaplatil zbývající dlužnou jistinu, pak asi nejde o velký dluh. Jen obtížně si lze představit dlužníka, který je léta exekuován a náhle, v návalu Milostivého léta sáhne do peněženky a zaplatí dluh, který doposud ochoten zaplatit nebyl. A to jen proto, že se vyhne placení příslušenství. To jde jen s malými dluhy. Tedy pokud si na zaplacení dlužník zase někde nevypůjčí.

Jinak řečeno, drobní dlužníci s vypětím všech sil zaplatí drobný dluh, zbaví se příslušenství a mohou být rádi, že jsou rádi. Byť možná by pro ně nebyl fatální problém zaplatit vše co dlužili a pravděpodobně by to bylo i spravedlivé. S většími dlužníky to z logiky věci musí být podstatně horší.

Jistě, motivy prezidenta budou asi poněkud jiné, než motivy těch, co Milostivé léto rozpoutali a teď usilují o jeho zopakování. Na podstatě věci to nic nemění. Právo vlastnit majetek je jedno z naprosto základních lidských práv.

Stranou ponechávám nejrůznější temné spekulace o nepřiměřených úrocích či smluvních pokutách, které z malých dluhů dělají velké. V dnešní době jde většinově o pohádky ovčí babičky. Ale zejména, exekuovány jsou výhradně částky, jejichž zaplacení uložil soud. Což signalizuje mnohem větší problém.

I na HlídacíPes.org, jako v řadě jiných médii, jsem si mohl přečíst silně rozhořčené reakce na poslední amnestijní kousek pana prezidenta. Možná ne se všemi výrazy, ale s odsouzením toho, jak prezident svoji pravomoc využil, spíše asi zneužil, se plně ztotožňuji.

To, co je podstatou výhrad, ať už jsou formulovány jakkoliv, je fakt, že se prezident bez rozumného důvodu postavil proti soudnímu rozhodnutí a prostě řekl, že z jeho vůle se ruší. Jenže, co je do své podstaty Milostivé léto? Soud rozhodl, že se něco má stát, dlužník zaplatit věřiteli, a někdo jiný řekl, že to neplatí. A díky tomu dlužník nedostane to, co mu má po právu patřit.

Jaký prezident, takový lid

Začnu u článku 11 Listiny základních práv a svobod. Podle něj lze majetek vyvlastnit ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Pohledávka je majetek. Pokud jí přiznal soud, tak nezpochybnitelný. Věřitel může důvodně očekávat, že dostane to, co podle soudního rozsudku dostat má.

Tedy jistinu, úroky, smluvní pokutu a náklady řízení. A do toho přichází Milostivé léto a pěkně po Zemanovsku říká, rozsudek neplatí, protože mně se nelíbí. Ale abyste neřekli, neplatí jen zčásti. Na vaše legitimní očekávání kašlu. Tedy přesně, kašleme, my zákonodárci.

První podmínka je tedy splněna, zákon by byl a může se vyvlastňovat. Ale abychom se vešli do ústavního práva na ochrance vlastnictví ještě tu je podmínka veřejného zájmu. A ta úhrada odňatého majetku.

I z těch údajně nepřesných informací lze odhadnout, že Milostivé léto využili desetitisíce dlužníků. Je někdo ochoten dát ruku do ohně za to, že bylo ve veřejném zájmu, aby obce a státní či polostátní podniky přišly hromadně o to, co vynaložily na správu svých pohledávek? Včetně nákladů na vymáhání? Což je povinností těchto subjektů.

Takže povinně spravovaly, měly s tím výdaje a měli jim to zaplatit dlužníci. Neuhradili a zcela zákonitě se nabízí otázka, jestli u každého jednotlivého dlužníka bylo ve veřejném zájmu, aby mu část dluhu byla zákonem prominuta.

Pokud ne, nebo není-li to minimálně jisté, nebyla splněna druhá ústavní podmínka vyvlastnění. A zjevně nebyla splněna další, protože i kdyby vyvlastnění bylo ve veřejném zájmu, bylo bez náhrady. Prezident republiky znásilnil právo za pozdějšího hlasitého nesouhlasu. To, že Milostivé léto je přijímáno pozitivně, alespoň, těmi, jejichž názory media publikují, nic nemění na tom, že to je úplně stejné znásilnění práva. Inu, jaký prezident, takový lid.

Není to hezký pohled

Jistě, motivy prezidenta budou asi poněkud jiné, než motivy těch, co Milostivé léto rozpoutali a teď usilují o jeho zopakování. Na podstatě věci to nic nemění. Právo vlastnit majetek je jedno z naprosto základních lidských práv.

Určitě by se dalo říct, že o těch pár korun nejde. V součtu to asi bude o něco víc, ale zejména, jde o princip. Pokud by se věřitelé, na které Milostivé léto dopadlo, rozhodli dobrovolně vyčistit portfolio dlužníků, nic proti tomu. Je to jejich svaté právo a někteří to tak také dělají. Ale tohle nebylo dobrovolně.

Totéž platí i ve vztahu k státu a jeho pohledávkám. Ale co obce a polostátní podniky? Porušení ústavních práv je tak evidentní, že není o čem diskutovat a nikdo se ani nepokouší tvrdit, že k němu nedošlo. Nebo že poškození touhle odrůdou znárodnění dostali Listinou zmíněnou náhradu.

Nemyslím si, že by zrovna kvůli Milostivému létu měla hrozit nějaká nová totalita. Ale dívat se na to, jak je flagrantně znásilňováno ústavní právo, všichni to vědí a všichni mlčí, není nijak hezký pohled. Hezký pohled to není ani do budoucna.

 

 Článek byl zveřejněn na serveru www.hlidacipes.org a je dostupný zde.


JUDr. Tomáš Sokol

společník

Staňte se našim klientem

Stát se naším klientem není nic složitého. Zpravidla se tak stane tím, že nás nejprve kontaktujete prostřednictvím emailu nebo kontaktního formuláře a stručně rozvedete, v jaké věci požadujete právní službu. Nedlouhou poté Vás oslovíme a společně, nejlépe při osobní schůzce, dohodneme podrobnosti převzetí věci.

Kde nás najdete?

Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák
Sokolská třída 60, 120 00 Praha 2 - Nové Město